JAK FUNGUJE 3D TISKÁRNA?

Obrázek

3D tiskárna je zařízení, které dokáže z digitálního 3D modelu vytvořit reálný trojrozměrný objekt. Pracuje na principu tavení plastové struny a jejím následném nanášení ve vrstvách. 3D tisk je moderní technologie, ve které se materiál přidává a vrství na sebe, na rozdíl od klasického CNC obrábění, kde se materiál odebírá, dokud nevznikne požadovaný tvar. Počítačové modely, které se tisknou, jsou vytvořeny v grafickém 3D softwaru, a uložené nejčastěji do datového formátu STL.

Využití 3D tisku je široké a neustále se vyvíjí. Našlo své uplatnění v domácnosti, v lékařství, v umění, v automobilovém a leteckém průmyslu, ale také v architektuře, například v Číně zkonstruovali obří 3D tiskárnu, na které se vyrábějí domy. Své uplatnění mají 3D tiskárny i v oblasti vědy, techniky a vzdělávání. Díky 3D tisku můžeme vytvářet modely s náročnými tvary a unikátními konstrukcemi, jež bychom nemohli dosáhnout jinými postupy. Především je 3D tisk vhodný pro kusovou a malosériovou výrobu specifických modelů, jakými jsou například jednotlivé díly konstrukcí, funkčních prototypů, doplňků, součástek, designových modelů, i různých potřeb pro domácnost či hobby, jakými může být například tisk jednotlivých dílu stavebnic. V současné době existuje i druhá metoda 3D tisku a tou je stereolitografie, při níž se využívá k vytváření objektu ultrafialový laserový paprsek, který vrstvu vykresluje na hladinu polymerové pryskyřice.


3D výrobky vznikají z počítačových 3D modelů, které se v 3D tiskárně tvoří tavením plastové struny, takzvaného filamentu, který se nanáší v jednotlivých vrstvách na sebe. Filamenty pro 3D tisk jsou vzhledově podobné jako struny do strunových sekaček.


Obrázek Oproti klasické metodě tavení struny je tato metoda přesnější, ale také mnohem dražší. 3D tiskárnu si můžeme obecně představit jako polo-otevřenou krychli nebo kvádr. Polo-otevřenou proto, jelikož jde vidět na tvorbu z jedné, dvou nebo více stran. Uvnitř 3D tiskárny můžeme spatřit desku, na kterou se výrobek tiskne a rameno s extruderem, ze kterého při tisknutí vytéká roztavená plastová struna, která vrství materiál na sebe a díky níž výrobek vzniká. Dále se na 3D tiskárně nachází zásobník se strunou, která bývá namotaná na cívce. Ještě nedávno 3D tiskárnu nikdo neznal a tudíž nebyla k sehnání. Dnes už si ji může pořídit každá obyčejná domácnost. Jelikož jsou natolik bezpečné, můžou je používat děti od osmi let. Ovšem to jsou tiskárny jednodušší na použití a nejsou určeny pro profesionální účely, nýbrž pro domácí použití nebo hobby. Nejlevnější varianty 3D tiskáren sedají koupit od 9000Kč. Pro zcela profesionální a přesnou tvorbu si musíme zaplatit od 50.000 Kč do 100.000 Kč a to už je poměrně dost. Tištění výrobku není technicky zrovna jednoduché. Před samotným tištěním napřed musíme připravit 3D model v počítačovém programu, který se dostává k většině tiskáren zdarma, avšak existují i složité a profesionální programy. Poté se zvolí materiál, z něhož se bude tisknout. 3D model se přizpůsobí tak, aby byl použitelný pro konkrétní tiskárnu, následně se manuálně spustí tisk a ve finále se výrobek z tiskárny ručně vyjme a pokud je to zapotřebí, tak se povrchově upraví a očistí od zbytků podpůrných konstrukcí, které se při náročnějších modelech také tisknou spolu s výrobkem.

Článek vytvořil Lukáš Gajdaczek